Sběratele

Přijde mi, že žijeme v době sběratelů. Chodíme do školy, učíme se, čteme knihy, kupujeme si kurzy, jezdíme po workshopech, posloucháme podcasty, odebíráme newslettery, koukáme na dokumenty. Kdo z nás to vše, co posbíral, reálně využívá se svém životě? Kdo z nás to žije? Já chci žít. Je to teď takový můj záměr. Žít život. Se vším, co to znamená. Naplno a vědomě. Žít. To platí i o všech technikách a mnou posbíraných kousků skládačky. Není mi dobře? Nevím proč? Sáhnu do svého kouzelného kufříku a vytáhnu deníček a mojí oblíbenou propisku. Vypíšu se. Jsem mentálně unavená? Vyměním scrollování za procházku venku na vzduchu. Jsem fyzicky unavená? Dopřeju si odpočinek. Cítím napětí? Zaměřím se na svůj dech. Prodlužuji ho. Cítím se přestimulovaná? Dám si vanu. Když sbíráme v lese houby a přineseme je domů, taky je pak zpracujeme a uvaříme. To je podle mě to stejné. Měli bychom víc vařit. Pak se nám ta skládačka bude dotvářet jednodušeji. Pak budeme jednodušeji žít. A o tom to je, co myslíš? Jsi sběratel nebo už skládáš?